Na výlov jsme pozvali děti z dětského domova a hned od začátku bylo jasné, že o zábavu bude postaráno. Jakmile přišly na řadu prsačky, nebylo co řešit. Děti se do nich nasoukaly s odhodláním zkušených rybářů (někdy i s menší pomocí dospělých 😊) a pak už hurá do akce!
Bahno malé dobrodruhy velmi lákalo, takže se bez váhání do něj pustili, brodili se, klouzali (občas velmi stylově) a s obrovským nadšením chytali ryby do podběráků. Každý úlovek byl důvodem k radosti – a někdy i k překvapení, když ryba ukázala, že má vlastní plán. Některé děti si dodaly odvahy a zkusily si rybu očistit a připravit na další zpracování.
Bylo krásné sledovat, jak si děti užívají něco úplně jiného, než co běžně zažívají. A upřímně – kdo z nás si naposledy jen tak vlezl do bahna bez obav, že si ušpiní kalhoty?
Po pořádné dávce rybářského dobrodružství přišla zasloužená odměna. Rozdělali jsme oheň, opékaly se buřty a vonělo to široko daleko. Děti seděly kolem ohně, povídaly si a užívaly si ten jednoduchý, ale vzácný moment pohody.
A když přišel čas odjezdu? No… řekněme, že se nikomu moc nechtělo. Možná za to mohlo bahno, možná buřty, ale nejspíš to bylo tím, že ten den byl prostě tak nějak hezky opravdový.
Děkujeme všem, kdo u toho byli s námi. A dětem za to, že nám připomněly, jak málo někdy stačí ke skutečné radosti – obyčejný den, který se najednou stane neobyčejným.